odsazeni

Jiří Růžička - Senátor

Jiří Růžička

Jiří Růžička - Senát

Ztracená generace nebo obohacená společnost

Ztracená generace nebo obohacená společnost

20.12.2022

Poslední roky jsou pro naši společnost velmi složité, mimořádně obtížné jsou pak pro školy. Lépe řečeno pro ředitele, učitele a hlavně žáky. V době epidemie covidu-19 se museli vypořádat s dlouhodobým uzavřením škol, distanční výukou a následně doháněním učiva. Když se potom situace začala zlepšovat, na Ukrajině vypukla válka. Do naší země přicházely desetitisíce migrantů, z velké části ženy s dětmi všech věkových kategorií. Zatímco v případě covidu jsme si problémy přidělávali nekompetentními řešeními sami a bylo zřejmé, že se situace dříve nebo později zlepší, válka na Ukrajině nemá konec v dohledu.

Na uzavření škol během koronaviru nebyl nikdo připraven. Nedostatečné technické vybavení škol pro on-line výuku, malá zkušenost a vlastně i ochota značné části učitelů s používáním různých výukových programů a totální uzavření škol, které nemá v Evropě obdobu, znamenalo, že jsme našim dětem hodně ublížili. A nemám na mysli deficit v rovině vědomostí. To se dá postupně dohnat. Ale mám na mysli především zásah do osobnostního rozvoje.

Na příliv dětí z Ukrajiny do českých škol reagovala nová vláda i ministerstvo daleko pružněji. Poměrně rychle se vytvořila pravidla, postupně většina škol pochopila, že problémy, které musí řešit ukrajinské rodiny, nejsou jen problémy jejich a že je dobře jim pomoci. Přišel ale problém s nedostatkem míst ve školách. Bylo nemyslitelné pomáhat dětem z Ukrajiny na úkor českých dětí třeba při přijímání do 1. tříd. To bychom solidaritě s Ukrajinou spíš ublížili, než pomohli. Problém byl i v tom, že většina uprchlíků směřovala do velkých měst, kde je situace s místy ve školách už tak dost napjatá. A potvrdilo se to, co dávno víme, že škol se například v prstencích kolem Prahy nebo Brna staví málo, není dostatek učitelů, elementaristky jsou takřka nedosažitelné atd. Zkrátka že je školství prioritou jen v programových prohlášeních.

Školy a kapacity

Do škol se podařilo umístit velkou část dětí z rodin, které o to stály. Ani zdaleka všechny ukrajinské děti totiž do českých škol nechodí, často dávají přednost on-line výuce a kontaktu se školami na Ukrajině. A navíc o nich nemáme dostatečný přehled. Stěhují se, vrací se domů, mění bydliště. Situaci by mohla pomoci nedávno uzavřená dohoda mezi českým a ukrajinským ministerstvem školství, že budou ukrajinským dětem uznávány některé předměty z českých škol a nebudou je muset studovat on-line na Ukrajině.

Na středních školách je situace problematičtější. Podle posledních údajů chodí na naše střední školy necelých 20 % z těch, kteří zde žijí. Je to škoda, protože pobytem ve škole a kontaktem s českými dětmi se mohou malí či mladí Ukrajinci velice rychle posouvat ve znalosti češtiny a rychleji se do společnosti zařadit. Trochu v tom jistě hraje roli i přesvědčení či touha, že se brzy vrátí zpět domů.

Dlouhodobá integrace jako možnost obohacení

Pokud jsme v něčem rozhodně nezaspali, byla to informovanost rodičů přicházejících z Ukrajiny, kdy a kam mají své děti zapsat. Velice rychle zřizovatelé spustili masivní kampaň na webových stránkách nejen v češtině, ale i ukrajinštině. Samozřejmě se objevovaly názory, že úsilí vynaložené na integraci ukrajinských dětí jde na úkor vzdělávacího procesu, osobně ovšem tento názor nezastávám. A pokud tomu tak je, považuji to za malý příspěvek těm, co za nás na Ukrajině bojují za svobodu a demokracii. Hodně malý příspěvek za jejich obrovské oběti.

Pouhá integrace ovšem nemůže být naše jediná priorita. Tou nejzásadnější i nadále zůstává odchod Rusů z cizího území, návrat Ukrajinců domů a obnova jejich válkou zničené země. A pokud se rozhodnou u nás zůstat, měli bychom jim být nápomocni.

Nesmíme zapomínat na to, že ukrajinské děti mohou výuku ale i české děti obohatit. A nejenom děti. To, že máme zkušenost především s ukrajinskými dělníky a ne kvalifikovanými profesemi, je spíše naše chyba a málo prozíravá vízová politika. Zcela jistě naše stárnoucí společnost potřebuje příliv kvalitních a kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. A nejlepší je, si je přímo vychovat. Osobně jsem v minulosti na naší škole zažil mnoho studentů z Ukrajiny a vždy patřili mezi nejlepší studenty. Cílevědomí, houževnatí, pracovití a motivovaní. Nedávno mně jeden z našich absolventů posílal pozdrav z promoce na Cambridge university.


Aktuality z volební kampaně do Senátu

Aktuality z volební kampaně do Senátu