U letošních maturit bude asi tendence být ke studentům vstřícnější
16.04.2020
Vláda uzavřela školy kvůli šíření epidemie nového typu koronaviru 11. března. Nyní ministerstvo školství zveřejnilo plán na postupné obnovení školní výuky. „Vyrovnání po návratu k normálu nebude jednoduché a bude třeba mu věnovat nějaký čas. Takže se některé věci budou muset zjednodušit či vypustit,“ říká první místopředseda Senátu a dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička.
Vláda navrhuje postupné obnovení výuky ve školách. Jak tento plán hodnotíte z pohledu dlouholetého ředitele pražského gymnázia?
Je to správný postup, je na něm vidět, že ministerstvo konzultuje své postoje s asociacemi, odborníky, lidmi z praxe a uvědomuje si složitost situace i potřebu reálného řešení situace. Postupně do škol přicházejí maturanti jen podle svých potřeb, na konzultace, na dokončení projektů a podobně. V druhé vlně by měli nastoupit do škol žáci devátých, možná i pátých tříd a co nejdříve absolvovat přijímací zkoušky. Poté 1. stupeň, u něhož je on-line výuka velmi složitá.
Pokud se základní školy otevřou, tak má být ve skupinách maximálně 15 žáků, což není prakticky reálné. Jak by se tito žáci do skupin měli vybírat?
Aby mohli chodit všichni, byl by potřeba dvojnásobný počet tříd a učitelů. Myslím, že to reálné je. Omezení výuky může znamenat i to, že bude výuka zkrácena na menší počet dní, děti budou chodit v různých dnech či časech, výuka bude probíhat v menším časovém rozsahu, než je současný povinný počet hodin. Bude to organizačně i personálně náročné, ale možné to je.
V plném rozsahu se výuka neobnoví. Nebude promarněné pololetí žákům 2. stupně základních škol a středoškolákům nižších ročníků - s jejichž návratem do lavic se počítá nejpozději - chybět? A jak se vlastně potřebná výuka doplní?
Výuka víceméně probíhá, byť omezeně. Vzhledem k tomu, že mnozí učitelé i odborníci si poslední dobou uvědomovali přetíženost Rámcových vzdělávacích plánů, nemožnost procvičování a tak dále, je vhodná příležitost ubrat už nyní. Ale faktem je, že žáci sami jsou často znepokojeni tím, jestli věci správně pochopili, osvojili si je a budou moci v budoucnu navazovat. Jistě to vyrovnání po návratu k normálu nebude jednoduché a bude třeba mu věnovat nějaký čas. Takže se některé věci budou muset zjednodušit či vypustit.
Máte nějaké informace o úrovni současného vyučování na dálku?
Ano, velmi podrobné, sleduji on-line výuku na Gymnáziu Jana Keplera, jsem napojen na některé výukové skupiny, sleduji i dění na některých základních školách. Po počátečních nejasnostech, hledání správných metod, stanovení zvládnutelného obsahu a hledání zpětné vazby se výuka víceméně stabilizovala. Je to ale velmi náročné nejen pro žáky, ale samozřejmě i pro učitele a ředitele škol. Na nižších stupních nepochybně i pro rodiče.
Pokud to vývoj pandemie dovolí, pro maturanty se školy otevřou 11. května. Dají se maturity v takto časově omezeném režimu vůbec realizovat a bude jejich úroveň srovnatelná s minulými ročníky?
Organizačně i časově jsou maturity v tomto případě zvládnutelné. Pokud se úrovně týká, tak asi bude tendence být ke studentům vstřícnější. Jistou objektivitu by měly zajistit didaktické testy státní části. Jsem sám velice zvědavý, jak se s obtížností vyrovná Cermat. Jinak se ukazuje, že před sebou máme ještě dlouhou cestu k moderní podobě maturity. To například znamená uznávání mezinárodních certifikátů místo maturity z cizích jazyků, celoroční práce s obhajobou, celoroční projekty s jasným výstupem. To vše lze sice už nyní, ale zatím se tyto formy málo využívají. Tam jsou výsledky jasně s minulými lety srovnatelné. Je na čase posunout se kupředu, což může být i uznávání mezinárodních AP testů a podobně.
ZDROJ: E15.cz, Michal Nosek, 15. dubna 2020
Celý rozhovor si můžete přečíst zde:
Odkaz na rozhovor